Rychlé odkazy
Historie školy
Hudební škola v Lounech byla založena již na počátku století. Během 1. světové války zanikla a po válce nebyla již obnovena. Žáci navštěvovali soukromé hodiny u odborných učitelů. Tento stav trval až do roku 1948, kdy ožila myšlenka založit v Lounech hudební školu. V předběžném průzkumu na tehdejších základních školách se přihlásilo 350 žáků, což bylo množství se kterým nikdo nepočítal. Myšlenka sice byla, ale chyběla budova i hudební nástroje. Po řadě jednání dr. Bořivoje Lůžka, který vedl referát kultury Městského národního výboru, bylo dohodnuto, že gymnázium pronajme hudební škole čtyři místnosti na výuku v odpoledních hodinách. Prozatímním správcem školy byl jmenován Alois Tregler, syn vynikajícího lounského klavíristy, varhaníka, skladatele a dirigenta Eduarda Treglera. A tak se začala psát nová historie uměleckého školství v Lounech. Dne 17. října 1949 začalo 286 lounských dětí navštěvovat Městský hudební ústav. Pedagogický sbor čítal čtyři učitele: Alois Tregler – vedení školy a hudební nauky, Anna Zdráhalová – klavír, Milada Lůžková-Hájková – klavír, Jaroslav Novotný – housle. Pro zajímavost školné tehdy činilo 1.300,- Kč ročně. Postupně se v průběhu roku přidávali i další učitelé: Marie Krchová – klavír, Václav Chochola – klavír, Karel Hák – housle, Antonín Horák – trubka a akordeon.
V roce 1953 se škola již s novým názvem – Hudební škola – stěhovala do vlastní budovy v ulici Osvoboditelů čp. 1174, kde část školy sídlí dodnes. První ředitelkou byla jmenována paní Marie Opltová, pedagogický sbor čítal 9 členů a školu navštěvovalo 260 žáků. Nelze se rozepisovat o celé bohaté historii školy, ale k nejvýznamnějším bodům historie patří rok 1957, kdy do školy přišel absolvent Státní konzervatoře hudby pan Jiří Lošan, který zakládá dechové oddělení – základ budoucího dechového orchestru, tak dobře známého lounským obyvatelům, v tomto roce se ředitelkou školy stává paní Zdeňka Eremiášová, rok 1960, který přinesl změnu názvu na Lidovou školu umění a svépomocí, za nadšené podpory učitelů, byl vybudován koncertní sál jako přístavba k původní budově, rok 1961 je rokem založení literárně dramatického oboru pod vedením Václava Šlajchera, v roce 1962 byl založen obor výtvarný, kde vyučoval malíř Zdeněk Sýkora. V roce 1968 se ředitelem školy stává pan Jiří Lošan, v roce 1972 byl založen taneční obor pod vedením Marie Bartošové. V průběhu další doby se skladba oborů víceméně neměnila. V současné době je škola čtyřoborová: hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický obor. Měnili a střídali se učitelé a žáci. Někteří z žáků však zůstali lounské „ hudebce „ věrni a vrátili se do tříd v roli učitelů – Jaroslava Sejvalová, Zdeněk Patrovský, Ivana Derflerová, Jaromír Laksa, Václav Novák, Veronika Nečesaná. I to svědčí o vztahu žáků ke škole. Nelze zapomenout jména učitelů, na které jejich žáci dodnes vzpomínají: pan Rudolf Pavlíček a Jiří Lošan, paní Alena Stanková, Marie Málková, Miroslava Hušková, Jaroslav Kolařík.Od roku 1990 byla ředitelkou školy absolventka Státní konzervatoře v Praze paní Marcela Brýdová. K 1. září 2004 byla Radou Města Loun do funkce ředitelky jmenována Ing. Jindřiška Riedlová.
Všem žákům školy obohatilo umění život, mnozí z nich se mu věnují profesionálně. Např. Jindřich Průša ( člen Státní opery Praha ), Olina Cinová ( členka opery v Ostravě ), Ladislav Křížek ( populární zpěvák), Hana Růžičková ( taneční mistr ), Petra Stehlíková ( mezinárodní varietní škola ), Jiří Houdek ( vedoucí sekce žesťových nástrojů ve Východočeské filharmonii Hradec Králové), Milan Sečanský (člen Státní opery Ústí nad Labem).
O úspěších lounské ZUŠ svědčí přední umístění v okresních, regionálních i celostátních kolech soutěží. Jméno školy zná i německé Zschopau, holandský Barendrecht, práce žáků výtvarného oboru se líbily i ve Finsku, Polsku a Japonsku. Uskutečnily se zájezdy do Polska, Ruska, Bulharska, o vystoupení mažoretek má zájem německé publikum. V současné době školu navštěvuje 600 žáků, pedagogický sbor čítá 21 učitelů, 1 ekonomku, 1 domovnici a 1 údržbáře.
V roce 1998 byla z havarijních důvodů uzavřena budova č.p. 1175, v roce 1999 byla škole Městským úřadem přidělena budova v Poděbradově ulici čp. 609. V roce 2005 by se škola měla odstěhovat z budovy Osvoboditelů čp. 1174 a sídlit ve dvou budovách v Poděbradově ulici čp. 609 a 610.
Celých 55 let byla škola významným uměleckým přínosem pro město. Spolupráce s městem a blízkými i vzdálenějšími obcemi při různých kulturních a společenských akcích je samozřejmostí. Z bran školy vycházejí ti, kterým slovo umění není cizí. Ne všichni se budou jednou živit hudbou , zpěvem, tancem, malováním nebo divadlem. Ale každý z nich si odnese schopnost rozdávat radost, schopnost si v dnešní uspěchané době najít čas na prohlídku výstavy, návštěvu koncertu či divadelního představení. Po mnoha hodinách tvrdé práce vytryskne čistý tón – z klavíru, houslí, trubky nebo duše. My všichni se snažíme, aby těch čistých tónů bylo co nejvíce, protože potom nebude náš život falešný.
Milena Nečesaná, učitelka LDO